Akropolis Adieu

Judita Čeřovská /Christian Bruhn /George Buschor /Jiřina Fikejzová

A
Ať chvíli ještě Zorba zní,
			    E
buď blízko, hlídej mně když spím.
		D	A
Prý odchází čas bílých růží
		E	A
a usměv můj se loučí s tvým

            E7
Akropolis, adieu, čas je jít,
                          D
jak vzácne mince těch pár dnů
           A
si s sebou vzít.
                      E7          A
Slib návratu a píseň, Akropolis, adieu.


Je krátké noci právě pul
A začal jiný vítr vát
Dva lidé jdou teď prázdnou pláží
Už každý sám v té chvíli stál

Akropolis, adieu, čas je jít,
jak vzácne mince těch pár dnů
si s sebou vzít.
Slib návratu a píseň, 
Akropolis, adieu.

Akropolis, adieu, čas je jít,
jak vzácne mince těch pár dnů
si s sebou vzít.
Slib návratu a píseň, 
Akropolis, adieu.
 
Má něco s jedním pánem

(originál: Cuando sali de Cuba)
Luis Aguillé/Zdeněk Borovec


E
Prý se o tom ví, kam večer tví děvče pospíchá,
A
znám to tajemství a říkam jen , co se doslýchá:
H7               E
má něco s jedním pánem
             H7              E
proč bych to já zrovna musel krejt.
H7               E
Má něco s jedním pánem,
          H7               E 
tak nebuď blázen a nech jí bejt.


Já si myslím svý a zažil víc těchhle nesnází
Ví se o tom ví, kam večer tví děvče odchází
Má něco s jedním pánem
Proč bych to ja zrovna neměl říct.
Má něco s jedním pánem
Snad, nedej pán Bůh jich není víc.

F#
Na na na na na na na na ....

F#
Já si myslím svý a zažil víc těchhle nesnází,
H
ví se o tom ví, kam večer tví děvče odchází:
C#7              F#
Má něco s jedním pánem,
             C#7             F#
proč bych to já zrovna neměl říct.
C#7              F#
Má něco s jedním pánem,
            C#7               F#
snad, nedej pán Bůh, nás není víc.
Na na na na na na na na ...


Má něco s jedním pánem, má něco s jedním pánem
(Ja vím, že by jsme se o tom neměli příliš zmíňovat,
Ale z důvěryhodných pramenů jsme se dověděli,
že skutečně má něco s jedním pánem), má něco s jedním pánem, má něco s jedním.....)
 
Já mám ráda políra
Spieva: Ljuba Hermanová
Zložil: V. Vodička
Text: Pavel Kopta

C           F   C
Já mám ráda políra
              G7
on furt na mě dotírá,
F               C
abych s ním šla do Edenu,
G7           C
že to takhle nemá cenu.
           G7  C
Teď to ale popírá. Ten rošták!

V sobotu po vejplatě,
přišel v novým kabátě.
Líbil se mi, jak se nese,
tak povídám: No tak de se,
když jseš v novým kabátě.
Byl fešák.

Vykvajznem se na Eden,
necháme to na leden,
řek mi polír v půli cesty
a hned výtah pětku z vesty
do Edenu nejedem. Byl vykuk.

A šel se mnou k muzice
do sousední ulice.
Po muzice u ohrady
bála jsem se o svý vnady,
divokej byl velice.
Ten divoch.

Já jsem holka svedená,
chtěla jsem do Edena.
Teď jsem v pekle místo v ráji,
naši se mě pořád ptají,
z čeho jsem tak zvedená.
Můj bože.

Nechtějte jít do ráje,
i když chlap jak hora je.
Mužský jsou tak, jak ten jeden,
když vám chtěj ukázat Eden,
pošlete je do háje.
Ty lumpy.
 
Fanfán (H. Vondráčková)
(Zložil Karel Svoboda, text Vladimír Poštulka)

A                            D
Ten den zrovna měla jsem být zkoušená,
E                      A
a tak místo do učených knih,
             A7         D    Dmi
koukala jsem v biografu zmámená,
A E7                    A
na Fanfána v botách vysokých.

A                 F#mi           D               E
Snad se, Fanfáne, ještě setkáme, snad tě čas neodvál.
E7                              F#mi
Mám jen otázku, v kterým biásku rveš se pro lásku dál?
A7                    D            H7
Kde teď, Fanfáne, máš svýho koně a plášť ?
A     E        D     E          A 
Komu, Fanfáne, srdce před ránem dáš?


Od těch dob ho hledám a jen já to vím,
že už ho snad nikdy nepotkám.
Tak ráda bych, aspoň se snu bláhovÝm
bránila se jeho lichotkám.

Snad se, Fanfáne, ještě setkáme, snad tě čas neodvál.
Mám jen otázku, v kterým biásku rveš se pro lásku dál?
Kde teď, Fanfáne, máš svýho koně a plášť ?
Komu, Fanfáne, srdce před ránem dáš?

B                 Gmi            Eb              F
Snad se, Fanfáne, ještě setkáme, snad tě čas neodvál.
F7                              Gmi
Mám jen otázku, v kterým biásku rveš se pro lásku dál?
B7                    Eb           C7
Kde teď, Fanfáne, máš svýho koně a plášť?
B     F        Eb    F          B     G7
Komu, Fanfáne, srdce před ránem dáš?
B     F        Eb    F          B     G7
Komu, Fanfáne, srdce před ránem dáš?
B     F        Eb    F          B    
Komu, Fanfáne, srdce před ránem dáš?
 
Málo mám lásky tvé (H. Vondráčková)
Zložil: Péter Máté
Český text: Vladimír Čort
Originálny názov: Elmegyek
Rok vzniku: 1976

     C#mi            Amaj7              H       C#mi 
Tam, v oblacích, kam pták jen smí, přelétá orlí král.
                  A         H        C#mi
Svět nesmírný zří bez hnutí šedivých perutí.
       E                  H7     As      A    H      C#mi    H7
Výškám křídla svá rozpíná vstříc v touze více slunce mít.
       E            H           As     A    H         C#mi
Láskou spoutaná sen marný sním, já jak orlí král chci být.

     c#mi                                        F#mi
Málo mám lásky tvé, málo lásky moje křídla spoutává,
                         H             H7           C#mi A  As
málo mám lásky tvé, jako kámen na mých dlaních zůstává - á -á.
     c#mi                                                F#mi
Málo mám lásky tvé, dál mi vzlétnout brání k modrým soutěskám, 
                        As                    C#mi
jiným snad postačí, ale já orlím křídlům přísahám.


Hleď, orlí král se navrací obzorem třpytivým. 
Zpět zakrouží nad štíty skal, usedá sám znavený.
Jak dřív přelétá soumračným dnem, hledá hnízdo orlí král.
Ráno křídla svá napřímí zas, aby na slunci se hřál.
 
Málo mám lásky tvé, málo lásky moje křídla spoutává,
málo mám lásky tvé, jako kámen na mých dlaních zůstává.
Málo mám lásky tvé, dál mi vzlétnout brání k modrým soutěskám, jiným snad postačí, ale já orlím křídlům přísahám.

Málo mám lásky tvé, málo lásky moje křídla spoutává,
málo mám lásky tvé, jako kámen na mých dlaních zůstává.
Málo mám lásky tvé, dál mi vzlétnout brání k modrým soutěskám, jiným snad postačí, ale já orlím křídlům přísahám.
 
To je štěstí 
Originál: Woman in love 
Helena Vondráčková / Barbra Streisand / Pavel Žák

F#mi    Hmi        F#mi        E  D          E7     A
Pláču a chce se mi smát, padám únavou přitom nemůžu spát.
Emi            D        F#mi  Hmi                    C#
něco se muselo stát, co zatím vůbec neznám a chci to znát.
F#mi        Hmi       Emi     E      D        E7        A
Vím, že teď nesmím se bát, ač závrať mám, teď nesmím se vzdát. 
Emi                A       Hmi     F#mi        Hmi      C#
Vždyť něco musí tu být, co nestačí snít, co se dá jenom žít.

F#mi     c#7       F#mi     C#7        F#mi
Je jedno kolik máš let, jsi snílek, či hýt.
           C#7      F#mi      C#7       F#mi
chce se ti plakat a smát, pak dál musíš jít.
       E           Hmi                       C#7
Nesmíš vstát, bosá jít, žárem i sněhem svých dní,
F#mi
to je štěstí.


Jsem šťastná, jak děvče smí, je báječné, jak prostě to zní.
Dnes v noci zázrak se stal, padal sníh, který prvně mě hřál.
Jsem šťastná v očích tě mám, když míjím se, proč závidí nám.
Vždyť každý musí snad mít, co už nestačí snít, 
co se dá jenom žít.

Je jedno kolik máš let, kolik zvládla jsi vět, chce se ti plakat a smát, pak dál musíš jít. Nesmíš vzdát, musíš říct, když láska křídla ti dá, 
F#mi           Ebdim
to je štěstí.

Gmi      D7        Gmi      D7         Gmi
Je jedno kolik máš let, jsi snílek, či hýt.
           D7       Gmi       D7        Gmi
chce se ti plakat a smát, pak dál musíš jít.
       F           Cmi                       D7
Nesmíš vstát, bosá jít, žárem i sněhem svých dní. 

Je jedno kolik máš let, kolik zvládla jsi vět, Chce se ti plakat a smát, pak dál musíš jít. Nesmíš vzdát, musíš říct...
 

Až se můj čas ponachýlí (Waldemar Matuška)
Zložil: Gilbert Bécaud
Český text: Zdenék Borovec



A         F#mi    E 
Až se můj čas ponachýlí,
E7                A
až se můj čas ponachýlí,
           A7    D          Dmi 
jen žádnej pláč, jen žádnej pláč,
A        F#mi  Hmi     E7
ať hudby můžou hrát.

A        F#mi   E
Pentle a fábory bílý,
E7              A
pentle a fábory bílý,
          A7    D         Dmi
ne černej flór, ne černej flór,
A         Hmi  E7    A
já černej flór nemám rád.

Až bude s mým zpěvem ámen,
až bude s mým zpěvem ámen,
já půjdu sám, já půjdu sám,
andělskejm chórům vstříc.

Jen žádnej náhrobní kámen, 
jen žádnej náhrobní kámen, la-la-la-la-la,
pár sedmikrás, pár sedmikrás,
pár sedmikrás a nic víc.
 
Pigale (Milan Chladil)
Zložil: Heinz Gietz
Český text: Pavel Vrbka

    D    
Lá, la-la, la-la-la, la-la-la-la-la, la-la-la-la,
A7
la, la, la, la, lá.

  D                                         A
Pigale, Pigale je krásné, slavné a tak dále cizí náměstí.
                                           Hmi
Pigale, Pigale, já nikdy nebyl tam, no ale žádné neštěstí.

           D                     G
Znám přece mnohé jiné taky pěkné rynky,
          E7                       A7
O kterých v písních ovšem není ani zmínky.
  D                                     G    A   D
Pigale, Pigale je pro mne obyčejné malé cizí náměstí.

     A                    Hmi         A           Hmi
Ó la lá, krása tvá, to je ruch, to je shon, to je kvas,
     Emi    A       Emi
Záplavou neonů láká vás:
       Hmi            G         A
Každý, kdo má franky, navštivte nás.


Pigale, Pigale, co vidíte pro pána krále na tom náměstí ?
Pigale, Pigale, kde dívky zralé i nezralé hledají štěstí.

Myslí, že osloví je večer sám bel ami,
A nebudou už muset utrácet tak samy.
  D                                      G      A   D      Eb
Pigale, Pigale, co vidíte pro pána krále na tom náměstí ?

(sólo)

B7         Eb                    Ab
Znám přece mnohé jiné taky pěkné rynky,
          F7                       B7         Eb, Ab, B7, Eb
O kterých v písních ovšem není ani zmínky.

     B                    Cmi         B           Cmi
Ó la lá, krása tvá, to je ruch, to je shon, to je kvas,
     Fmi    B       Fmi
Záplavou neonů láká vás:

       Cmi            Ab        B
Každý, kdo má franky, navštivte nás.

Pigale, Pigale je krásné, slavné a tak dále cizí náměstí.
Pigale, Pigale, já nikdy nebyl tam, no ale žádné neštěstí.

I když vím dálkou že i všední věci krásní,
řekněte proč ti naši lidé zrovna blázní,
když v sále na bále zahraje hudba nenadále 
Ab    B   Eb
tohle Pigale.

 
Jenom žádný pláč (Karel Černoch)

Originálny názov: The day I met Marie


Ami              D     F        Ami    F        E
Neplač a ruku mi dej a neboj se stínů, překonej strach,
Ami               D        F        Ami      C  F  E7
neplač a honem si směj, ty zbytečný slzy, už nejsi baby,
Ami        F        E
neplač, na pláč máš čas.


Temný je nebe já vím, 
že život je těžký, když ztratíš směr,
tak neplač a počítej s tim, 
že musíš jít pěšky, už nejsi baby,
    Ami      F     C
tak běž, mám čas, ahoj, musím na loď, Vlasto,
                          G                        
už tam dávaj vlajku na stožár, tak mi napiš často, 
F		  C
jak se tady máš.


Tarap-tárap-tárap...

      F                 Ami
Děvče drahý, já vím, je těžký být sám,
    Dmi      C      F           C     
běž spát, už svítá, budeš-li si přát, 
F          E7
bude se ti zdát.

O tom, že odejde stín 
a samota pustá, jak v bezvětří loď,
potom ti pohladím klín 
a políbím ústa, už nejsi baby,
tak běž, mám čas, ahoj, musím na loď, Vlasto,
už vytáhli vlajku na stožár, 
tak mi napiš často, jenom žádnej pláč.

Tarap-týrap, tap-tap!
 
Kouzelný obraz - Hana Zagorová
Zložil: František Trnka
Text: Karel Čejka
Rok vzniku: 1968

A          F#mi    Hmi7        E7
Nad stolem barevný obraz mám,
A         F#mi Hmi7     E7 
zdobí jej bílý rám.
F#mi                    
Vždycky se dívám ráda
C#mi
na sníh, co stále padá
Hmi          Hmimaj7
a na oblohu, pod kterou v rohu
Hmi7            E7
podepsán je pan Lada.


A          F#mi     Hmi7        E7
Nad stolem kouzelný obraz mám,
A         F#mi   Hmi7     E7 
zdobí jej ledový rám.
F#mi                  C#mi
Jen se přijď podívat, budem tam tiše stát.
Hmi7         Hmimaj7
Kdo před ním totiž 
Hmi         D7 
chvíli postojí,
E      Hmi     C#mi   D 
uslyší Vánoce, uslyší Vánoce
E6           A
dýchat v pokoji.



Nad stolem kouzelný obraz mám,
zdobí jej ledový rám.
Jen se přijď podívat 
budem tam tiše stát.
Kdo před ním totiž chvíli postojí,
uslyší Vánoce, uslyší Vánoce
dýchat v pokoji. 
Balada o zlých dobách
Spieva: Milan Drobný a Naďa Urbánková


          Fmi                              C7
Za slunce západu zpívám si baladu o dobách zlých.
                                           Fmi
Nebe je nad námi a z nebe padá mi do vlasů sníh.
        F7                       Bmi
Ticho a mráz, venku i v nás, jas uhasí
       Fmi               C7               Fmi
a malá naděje, že slunce zahřeje nás nespasí.

        C7           Fmi            Gmi     G7
Svět je zoufalý a my doufali, že se promění náhle 
C            B         Ab  Dbmi7  B
v ráj, la-la-lá, la-la-lá, lá, la-lá,

         D                                 A
Na tuhle baladu já nemám náladu, zpívej si sám,
         A7                                D
kdyby ti chyběla písnička veselá, já jednu znám.
          D7                       G
O tom, že sníh ve vlasech tvých ti počne tát
         D                A7                D
a ty mně na jaře zašeptáš bujaře, že máš mě rád.

       A7           Dmi
Slovní zásoby se ti znásobí, 
     Emi       E7    A
a ty začneš mi básně psát.


Přijdeš do pekla, můj drahý, tak deklamuj, dokud tě mám,
kdyby ti chyběla básnička  veselá, já jednu znám.
O tom, že sníh ve vlasech mých mi začne tát
a já ti na jaře zašeptám bujaře, že mám tě rád.

A tak v onen den budu překvapen, 
co se všechno jen může stát.

Smutnýmu zpívání člověk se ubrání, když není sám.
Komu by chyběla písnička veselá, ať přijde k nám.
Ticho a mráz venku i v nás čas utopí
a přijde doba, kdy nás možná oba kdekdo pochopí.

Smutnými zpívání člověk se ubrání, když není sám.
Komu by chyběla písnička veselá, ať přijde k nám.
Ticho a mráz venku i v nás čas utopí
a přijde doba, kdy nás možná oba kdekdo pochopí.
A přijde doba, kdy nás možná oba kdekdo pochopí.
 
Nebudu už říkat přísloví

Spieva: Milan Drobný
Zložil:
Text: Jiří Grossmann
Rok vzniku: 1968
Originálny názov: Everybody knows

G                           Ami
Dej mi na řetízku klíč, ať  vím, 
   D7           G      D
že můžeš zrána  být vlídná.
G                          A
Dej mi na řetízku klíč ať  vím, 
        Ami
že jsem v právu, když tu 
D7          G     G7, G6, G
zprávu vyslovím.  
C          A7     D
Nebudu už  říkat  přísloví, 
G7              C
nebudu už sklíčený,
              A7     D
přestaneš být zámek  růžový,
G7                C
ke kterému klíč není.


Přej mi aspoň chvíli stát se tím, 
kdo právo může mít krásné
klíče svěřené já neztratím, 
ty chci hlídat s neustálým napětím.

Nebudu už říkat přísloví, nebudu už sklíčený,
přestaneš být zámek růžový, ke kterému klíč není.

Nebudu už říkat přísloví, nebudu už sklíčený,
přestaneš být zámek růžový, ke kterému klíč není.

Nebudu už říkat přísloví, nebudu už sklíčený...
 
Beatles

spieva: Karel Gott
Text: 
Zložil: 
Rok vzniku: 1980

C                              Dmi
Jen si na ně dávná lásko vzpomínej,
G7                             C
byli první, byli krásní, byli  nej.
                               Dmi
Sehnali jsme s nimi pásku slepenou 
G7                              C
mělas při ní sladkou tíhu v kolenou.

       Emi            F
Ringo, George, Paul,  John, 
      Fmaj7        G7       C
já si říkal co to  s tebou  je.
       Emi            F
Ringo, George, Paul,  John, 
       Ab           F       G
pak mě chytlo taky  to "ou  jé…".
 

Seděli jsme spolu dlouho při svíčkách 
a při jejich prvních vzácných elpíčkách 
Perný den jsi s nimi shlídla po páté 
jako všechny dívky z třídy desáté.

Ringo, George, Paul, John, 
já si říkal co to s tebou je 
Ringo, George, Paul, John 
pak mě chytlo taky to "ou jé…" 

Jen si zase tleskej, zpívej, dováděj 
i když naše láska dávno nemá děj.
Čas nad námi mávnul hůlkou rozmarnou, 
jen ty jejich písně vůbec nestárnou 

Ringo, George, Paul, John - 
tak co, ještě při nich omdlíváš ?
Ringo, George, Paul, John,
oni jako my jsou každý zvlášť.
 
 
Doplnkové informácie:
***********************
Klíč pro štěstí (spieva Marie Rottrová)
Hudba: G. Marchese
český text: Pavel Kopta
Rok vzniku: 1985
Tiskni text z www.akordytexty.cz