Dívka havířka

Karel Kryl

1.
   A                           H7                 
Já měl jsem dívku havířku, jež stála mi co model
   E7                      A          E7      
já maloval ji na šířku, já maloval ji podél,
   A                      H7                       
já maloval ji v krunýři a poslouchal jsem proslov
   E7                                 A       
na téma:"Maluj, malíři, a malbou masy oslov!
    C#                         F#mi              
Jeť rodná strana - v umění náš učitel a rádce!"
    H7                   E7                  
Pak po časovém znamení zazněla Píseň práce,
  A                                AsG  F#       
a dívka prý mne miluje, tak přistoupila ke zdi,
  H7           E7                  A        
rumělkou na ni maluje dvě pěticípé hvězdi.

2.
Ta dívka byla atrakce, neb pravila mi:"Hošku,
rač odvrhnouti abstrakce a realizuj trošku,
já nehrozím ti kostelem a kašlu na přetvářku,
teď postojím ti modelem pro Annu Proletářku!
My vodkou hrdlo prolejem, můj milovanej dědku!"
Tak vzal jsem kyblík s olejem a propláchl jsem štětku,
teď bytem voní konina, to stará dělá řízky,
já maluju si Lenina a běloskvoucí břízky.

My vodkou hrdlo prolejem, můj milovanej dědku!"
Tak vzal jsem kyblík s olejem a propláchl jsem štětku,
teď bytem voní konina, to stará dělá řízky,
já maluju si Lenina a běloskvoucí břízky.

Tiskni text z www.akordytexty.cz