Bílý kvíteček- směs - polka

Lidové písně - České

PŘEDEHRA 

Když jsem mašíroval ke hranicí, 
měl jsem bílý kvítek za čepicí, 
za čepicí měl jsem kvítek bílý, 
které dívčí oči orosily. 

Zrosily ho dívčí oči černé 
na důkaz té naší lásky věrné, 
kterou jsme si spolu přísahali, 
nežli jsme si sbohem dali. 

Já jsem si ten kvíteček za čepicí dal, 
abych na svou panenku stále vzpomínal. 
Já jsem si ten kvíteček za čepicí dal, 
abych na svou panenku stále vzpomínal. 

My jsme ti Pražáci, vltavská krev, 
třesem se na práci každý jak lev. 
My Prahu nedáme, radši jí zbouráme, 
radši jí zbouráme, zbouráme hned. 

MEZIHRA 

Pětatřicátníci, hoši jako květ, 
na vás bylo vždycky radost pohledět. 
Když jsme mašírovali, všechny panny plakaly, 
pětatřicátníci, navraťte se zpět. 

Když jsme mašírovali, všechny panny plakaly, 
pětatřicátníci, navraťte se zpět. 
Tiskni text z www.akordytexty.cz