Balada manoně

Karel Kryl

                                 
Karel Kryl
  Balada  manoně
  
A               C#          C       H    
Sní v povlacích, vlasy má havraní,
                           E               
  sní o mracích s muzikou  varhanní,
  A             C#        F#mi                 Hmi, E
  vím, že se jí zdá o pasekách s malinovím
  A       E         A         E(D)      
řekne, až procitne, že mě sem nezvala,
  A       E         A            D         
  ústa až poskytne, přečtu jí  z Nezvala:
  A        D      A        E       
  Manon je motýl, Manon je včela,
  A       D         A       E   A    
  a že ji nepustím, i kdyby chtěla.
  
Dál ale sní o mořích  blankytných,
  snít budu s ní v trochejích nezbytných,
  vím, až se mi vzdá, nikdy že jí nedopovím
  v zeleným salóně, co tehdy neznala,
  z Balady Manoně od pana Nezvala,
  že Manon je motýl, Manon je včela,
  Manon je růže hozená do kostela,
  A        D      A        E             
  Manon je motýl, Manon je plavovláska,
  A        D       A            E       
  Manon je první a poslední  má láska,
  A        D       A             E       
  Manon je první a poslední  můj hřích,
  A        E      A         E      
  nepoznat Manon, nemiloval bych,
       A      D      A      D      A    D, A      
  ach, Manon, Manon, Manon, Manon, Manon ...    
      
Tiskni text z www.akordytexty.cz