Kristýna z El Paky

Lokálka

    D                                         
1. Tam poblíž návěstí žil jen tak pro štěstí
                                                 A7   
  muž, který závory spouštěl, když slyšel vlak znít,
  měl domek služební s malými okny
                                           D    
  a dceru Kristýnu - toužil z ní průvodčí mít,
  když malá bývala, tatínka štípala
                                          G    
  kleštěma do ucha ve chvíli, kdy tvrdě spal,
                     D                 
  ústa s barvou vína a jméno Kristýna
   A7                                D    
  té dívce úředník do listu rodného dal.
2. A roky letěly, děvče, už dospělý,
  zaneslo osobní dotazník na ČSD,
  dostalo ze skladu mundúr a kleště,
  zasvětilo dráze život, a s ním srdce své,
  "tak štěstí začíná," řičela Kristýna,
  když se s ní vlak směrem na Kolín pohupoval,
  ústa s barvou vína a jméno Kristýna
  té dívce úředník do listu rodného dal.
3. Oči plný něhy, v ruce dva potěhy
  třímala, když dbala na blaho cestujících,
  pražce a výmoly, zvuk písku pod koly
  každému připomněl ten její andělský smích.
  "Kdopak si přistoupil?" volala ze všech sil,
  ozvěnu tunelů její hlas přehlušoval,
  ústa s barvou vína a jméno Kristýna
  té dívce úředník do listu rodného dal.
4. Z vojenské posádky dal se s ní do hádky
  vojín, co opustil útvar bez povolení,
  tak malér začíná, mínila Kristýna
  a dala mu pěstí pod oko poučení,
  v krvi dvě promile, tvářil se zavile,
  když s její pomocí za jízdy vystupoval,
  ústa s barvou vína a jméno Kristýna
  té dívce úředník do listu rodného dal.
5. Tak roky plynuly, aniž ji minuly,
  přišel čas odevzdat erární kleště a plášť,
  odmítla pohodu, vzdala se důchodu,
  s odznakem "revizor" objíždí vlast křížem-kráž,
  kdo jede načerno, neudělá terno,
  směje se zbytečně tak, jako já jsem se smál,
  ústa s barvou vína a jméno Kristýna
  při jízdě načerno osud mi do cesty dal.
Tiskni text z www.akordytexty.cz