Chvíle po setmění

Vladimír Mišík

G                 
Vypil jsem láhev
Hmi                
a jako když mávne
    C                D    
pocítil život bez hranic
G                     
vstal jsem jen stěží
Hmi             
minul pár věží
       C              H7   
prošel pár ulic nikde nic

   Emi                  
®: A chvíli po setmění
člověk sám nic není
jen schody zřícený
tak blízko do zahrad

V mlze a dešti
jsem chvíli třeštil
viděl co jiní nevidí
obrovský kámen
se valí sálem
valí se na svět na lidi
®:

Řezníci chůvy
klesají shůry
křičí že jdou bránit řád
sekyrou dlátem
mávají pod kabátem
a tak to bude napořád
®:
Tiskni text z www.akordytexty.cz