Balada o divokém západě

Znouzectnost

Nádech - a výdech.

Dnes tedy naposledy - Dobrý večer!

Pohodlně se položte na podložku, nejlépe omyvatelnou,
třeba dlaždičky. Kdo nemá dlaždičky, stačí, když se opře
o zeď a nyní začneme s uvolňováním.
Zkřížíme ruce a nohy na prsa, ták, pěkně a koncentrujeme se,
pozor na levý palec pravé nohy. Představujeme si,
jakoby ani nebyl živý, jako by byl dřevěný.
A celá noha již jako by byla dřevěná, ták.
A obě nohy jako by byly dřevěné. A skutečně.

Ami           F        G              Ami
To bylo v devadesátých letech v Jižní Dakotě
Ami              F         G             Ami
my jeli s Johnem na koni a stříleli jsme indiány
Ami             F      G             Ami
mnoho jsme jich zabili skoro jsme je vybili
Ami          F          G        Ami
nazývali nás postrachem Divokýho západu
    E        Ami    E        G
Divokýho západu Divokýho západu 
Dmi      E
to už je dávno ...

A tak my tu stále ležíme a nemůžeme se pohnout.
Je naprosté ticho,takže vnímáme i ony hluboké tibetské meditační tóny tlustého střeva. Ták. A cítíme,
jak se tu vznáší naše vlastní myšlenky. Doufám,
že jste předem pečlivě utěsnili všechna svá okna a dveře,
jinak vám totiž vesmírná energie vašeho těla bude zbytečně
utíkat pryč do dálek kosmického prostoru. A vy tak budete
pořád slabší a slabší a nemocnější a ubožejší a vyčerpanější.

Ami              F          G           Ami
Jednou jsme jeli kaňonem za náma klusal Vinetou
Ami            F        G            Ami
Old Shatterhand na skále střílel netrefil se
Ami            F       G          Ami
nikomu jsme to neřekli je to naše tajemství
Ami         F           G           Ami
Karel May o tom věděl a přece o tom nenapsal
     E         Ami       E             G
proč asi? proč asi? proč asi? třeba to zapomněl
Dmi      E
to už je dávno ...

Definitivním zakončením naší relaxace pro mnohé bude
dechové cvičení. Uklidníme se, vždyť všechno je tak
malicherné a nepodstatné,a začínáme se nadechovat.
Nadechujeme se zhluboka a ještě a představujeme si,
jako bychom měli nekonečné strojní plíce.
A tak se nadechujeme stále a dlouze, ták, a nešidíme to(!),
a zhluboka, ták, a ještě, a ještě trošku, a ještě, a ještě
víc, a ještě, a ještě. Naše relaxační cvičení končí.


Ami        F      G             Ami
Tohle píšu u ohně pod sebou mám karimatku
Ami          F       G              Ami
Johna vodnes Manitou zůstal jsem tu sám
Ami         F      G              Ami
nikdo mi to nevěří dnešní svět je zkaženej
Ami              F             G       Ami
kdybych tak moh´ vrátit zpátky devadesátý léta
        E              Ami            E                      G
v Jižní Dakotě v Jižní Dakotě v Jižní Dakotě když jsme psali zákon
Dmi      E
to už je dávno ...

C      G(7)      C(7)      F      G      Dmi      G7      C
Vinnetou ...
Tiskni text z www.akordytexty.cz