Byl déšť a kytky můžou kvést

Lucie Bílá /Magda Malá /Pavel Polák

Eponine:
Blábolíš, už mám se fajn,
už bol můj dobolel
a prsty déšť v tom měl,
mou bolest zažehnal.
Jsi tu, nic nechybí mi dál.
Jsem pod tvou záštitou,
mě ochrání tvá pěst,
byl déšť a kytky můžou kvést.
 
Marius:
Sedmikrásko má, ó žij mi dál,
jsi jedna z mála těch, o něž jsem stál.
 
Eponine:
Tu maličkost´s mi dřív měl říct,
nech to tak, hřej mě víc!
 
Marius:
Spousta dní je před tebou 
a spousta krásných chvil,
a já bych s tebou byl.
 
Eponine:
Co proměn způsobil,
ten déšť,
co vláhou zkropil zem.
Jsem ve tvém náručí,
tak uspávej mě s tím,
že šťastná v neštěstí teď jsem.
 
Ten déšť i tebe s ním 
mi seslal Pán.
A ráj se otevřel,
je dokořán.
Jen závidím všem Cosettám
a navracím se tam.
 
 
Marius:
V rukách mých, spi, maličká.
Už bol tvůj dobolel.
A prsty déšť v tom měl.
Tvou bolest zažehnal, 
jsem tu!
 
Eponine:
A blábolím, že mám se fajn,
už bol můj dobolel
a prsty déšť v tom měl,
mou bolest zažehnal
 
Nic nechybí mi dál,
jsem pod tvou záštitou,
mě ochrání tvá pěst.
Byl déšť
a kytky můžou… 
 
Marius:
Vlastně umíráš
pro pár mých řádků…
Byl déšť
a kytky můžou… kvést.
Tiskni text z www.akordytexty.cz