Armády noci

Vladimír Merta

                               
Vladimír  Merta
  Armády noci
  
C#mi                       F#mi            
Povídali mi, že můžu jíst  co hrdlo ráčí,
  E   As7                   C#miA As              
  ale zakázané pokrmy nějak patří k dětským hrám.
  Sotva po nich natáhneš ruku křičí: To stačí!
  utek bych z jejich ráje, ale zrovna nevím kudy kam.
  
  Do cesty se poutníkovi vždycky něco plete,
  kráčí proti limuzínám škarpou plnou květů,
  biřicové křičí: Uhněte z cesty! Stůjte!
  Jděte! Bděte!
  E      As7               C#mi                H7           
  a tak se věčně věků ocitáš  na rozhraní dvou světů.
  E  H              E            
  Královno noci, královno  dne,
  E7            F#mi    H7   E  C#mi
  je mi čím dál tím víc záhadné,
  F#mi  H7                  E          
že kdekoliv se sejdou dva a nebo tři,
  A                  E           
  aby vzývali noc ve jménu dne,
       C#mi               F#mi    H7        E      A  E7
  vždycky se  najde někdo čtvrtý, který jim to zatrhne
  F#mi         H7                     
že kdekoliv se sejdou dva a nebo tři
  E               A        E     
  aby vzývali noc ve jménu dne,
       C#mi               F#mi    H7        A        E7  
  vždycky se  najde někdo čtvrtý, který jim to  zatrhne
  
  A jde nás víc a víc půjdeme dokud máme síly,
  hrajte si na vojáčky sami mezi sebou,
  my jsme vás dávno opustili.
  Půjdeme ruku v ruce až do soudného dne
  Armády dne pochodují nocí,
  nocí se plíží armády dne,
  v rojnicích se proti sobě valí svatí
  heretici proroci
  ani bůh už nezná hodiny ani dne.
  
  Královno dní, královno noci
  čím dál tím víc lidí se vzpírá moci
  na věži orloje právě hodiny celou bily
  naž jsem si stačil srovnat čas navždy se zastavily
  ale kdekoliv se sejdou ........
      
Tiskni text z www.akordytexty.cz