Blues pro havrana

Marcela Březinová

Oknem se dívá nálada netečná, 
krmí se tmou z mrazivých spíží, hmmm. 
Není zapotřebí slov,  už jsou znavená, hmm, znavená, 
nad městem spí tlaková níže. 

Námrazou lásky za vozem černým 
broděj se lidi úvozem stejným, hmmm. 
Jen se k sobě trochu tulej, zima ztrápená, ztrápená, 
život je psem tak málo věrným. 

Na hřbitov bez tůjí světlo shůry padá, 
havrani repují, óh mámo, co teď dál.  

Ze srdce zbyl mi puklej džbán, 
ze srdce zbyl mi puklej džbán,  
ze srdce zbyl mi puklej džbán. 

Mraky to zvěstují, 
jak kolem cestují, 
že ten, kdo mě hledá, jsem já. 

Ráno se blíží, někde už svítá, 
země se choulí za bílý mříže, hmmmm. 
Proč se kolem tebe vzpíná kytka šílenáa šílená, 
nad městem spí tlaková níže. 

Hřbitovy bez tújí, déšť šikmo padá, 
havrani repují, óh mámo, co teď dál.  

Ze srdce zbyl mi puklej džbán, 
ze srdce zbyl mi puklej džbán,  
ze srdce zbyl mi puklej džbán. 

Mraky to zvěstují, 
když kolem si cestují, 
že ten, kdo mě hledá, jsem já. 

Ze srdce zbyl mi puklej džbán, 
ze srdce zbyl mi puklej džbán,  
ze srdce zbyl mi puklej džbán. 

Mraky to zvěstují, 
když kolem si cestují, 
že ten, kdo mě hledá, jsem já. 
Tiskni text z www.akordytexty.cz