Bílá

Karel Gott /Andrew-Lloyd Webber /Hana Zagorová

 Svítá jako zázrakem svítá, tichem rozjel se výtah
 kamsi do patra níž
 ráno vstává a mává křídly na roletách
 hleď už den začíná

 Bílá, včera náhle tu stála, skoro dýchat se bála
 a já ji pozval dál
 dívka bílá či víla, ze sna utkaná tvář
 důvěrná i neznámá

 Bílým žárem, bílý jas pak náhle v nás zažeh právě
 náruč světla, touhu která vzlétla
 jak pták co hnízdil v trávě
 
 Zůstaň, chtěl jsem zavolat zůstaň
 rychle zaplavit ústa horkým zámkem svých rtů
 slova váznou a prázdnou nocí na dlažbě zní
 klapot bílých střevíčků

 Znám tvá ústa, sítě řas i lásku v nás
 bránu ke hvězdám
 chvátal čas, já zapoměl , že neznám
 a musím znát tvé jméno
Tiskni text z www.akordytexty.cz