Černá Jessie

Hana Hegerová

Sedím pod černým mostem a pláču do řeky.
Jsem smutným černým hostem jsem černá navěky.
Proč tma a řeka děsí tu malou černou Jessii?

Kdybych se chtěla najíst, musela bych se dát
za suchej černej krajíc kýmkoli milovat.
Než to, tak radši tady pod mostem umřu hlady.

Jednou se dostanu tam za vodu,
až tam, kde hučí jez.
A najdu tam tu hospodu,
co vyhrává v ní jazz.
Když mě chytí policajt, 
poručím mu Black & White.
Půjdu tam ještě dnes,
ale jsem bez peněz.

Mlha je moje deka a místo stropu - most.
Koupelnou je mi řeka a snem je hlad a zlost.
Prý za to všechno může jen moje černá kůže.

Kdybych tak byla hadem, kůži bych svlékla hned.
A byla bych, tím pádem, bělounká jak led.
Byla bych, bože, bílá, ó, kéž bych byla bílá.

Jednou se dostanu tam za vodu,
až tam, co hučí jez.
A najdu tam tu hospodu,
co vyhrává v ní jazz.
Když mě chytí policajt, 
poručím mu Black & White.
Půjdu tam ještě dnes,
ale jsem bez peněz.

Znám všechny starý mosty, co už je žere rez.
Já říkám si snad postý: Odejdu ještě dnes.
Proč starý mosty děsí tu malou černou Jesii?
Tiskni text z www.akordytexty.cz