Název skladby
    
Interpret, skladatel
    
Část textu písně
    

Texty písní:
A B C D E F G H
I J K L M N O P
Q R S T U V W X
Y Z ...

Interpreti:
A B C D E F G H
I J K L M N O P
Q R S T U V W X
Y Z ...



Franta K. Barták [-] Transpozice [+]   Tisk textu     


Mráz - text

Franta K. Barták



Sníh
z oblaků
krásně sní
Smích majáků
krás nesní
Ještě výše
než lze snad
tiše dýše
suchý chlad
Zrakem orla
tvého rána
čeká hor lad
svého pána

Bílá je noc
bílá je zem
Bílá jak moc
jak kazajka co blázen
nosí rád
Svítí jak meč
nevěstě šat
dílo, jež křeč
postrádá. Hrad
gotický

Vítr si tiše hraje
s nebem na schovávanou
hvězdy skrz bránu ráje
cítí, co dostanou
Jdu hledat grál
léto, co ukradli mi
jsem zimní král
černá je symbol zimy

Mráz
Klaun v cirkuse
lítající talíř
hluk se zámkem na puse
avantgardní malíř
kreslící obrazy
které však pochopí
jen ten, kdo dorazí
do cíle bez stopy
únavy z pochodu
beztak už marného
pokus o dohodu
za krk když chytne ho
víra, že přežije
do srdce vrt
víra, že přežije
i vlastní smrt

Je
Pryč večer rudý
s vránami krákavými
letící tudy
pozbyly květy zlými
svět zuvší chůdy
bez nichž tak malý je
Slýchav jen bludy
nic v prázdno nalije
Toť ne mrtvo!
Jen neživo
Sklo, ne hlt vod
Čas nakřivo
Těší se na pád
zezdola nahoru
múza však nápad
do země po moru
odhodí neslušně
bez zábran, skrupulí
je-li tam pýr... už ne
vyplen byl po vůli
královny zatmělé
severní panovnice
Doteky nesmělé
měkce teď chladí líce
Kdopak to zve
okusit krás
nehřmí ni řve
nestaví hráz
v tvém toku, lve
zdolavší sráz
kdo se to rve
uchvátiv nás?

Mráz
Vrah bez činu
co spolehlivě najde
tvou slabinu
pobřeží kam kra jde
utrhnuvši se od snů
propadlých dávno peklu
(pak zabořivši v noc nůž
sekerou střel, již sek luk)
Poeta báseň píšící
bez pointy však ale
o hříšníkovi s hříšnicí
skončivších v službách krále
o nesplněných touhách
a plánech velikých
že iluze je pouhá
chtít vymanit se z nich
Nájezdník divý, barbar
složitý primitiv
užitek zvrátí na zmar
žal stěží pocítiv
Chudý hrou zbohatlý
co jiným by chtěl vládnout
ovázat jim drát lýk
kol spánků, čepel chladnou
přiložit do týla
a trhnout zběsile
Než srazit motýla
radš strhnout nemilé
a nesnášené masky
věznící pravé smysly
v té míchanici lásky
a nenávisti. Kdys lid
se zimy bál a trpěl
nemaje topiva.
Prostředkem pole chrp jel
rytíř, jenž neskrývá
své odhodlání zdolat
tu chátru ledovou
tak kosit počne zdola
pak zvadí med o vous
a v předzvěsti té sladké
rek slastně usíná
ačkoli tolik mlád; kéž
hlavu, co do klína
mu padá ještě zvedne
neboť jinak zhyne
mdlou rukou zrádce, ve dnech
jež nadcházejí; plyne
drak čas i šelma žití
všem schází důvěra
žár zimy hasí pití
zdí pramen vyvěrá

Ctí raněn, řád se svíjí
pod tíhou vloček dští
pach šedi, jedík zmijí
averzi se záští
A luna zbitá v koutě
za mračny cínovými
nevidí dům, kam zvou tě
veřeje zlaté svými
dlaněmi dřevěnými
dlaněmi z akátu
Léto, co ukradli mi
se splatí v návratu
do náruče ohně
Září erbu grál
na podstavci soch něh
v nichž jsem zimní král
Kamenný mrznu s nimi
před vchodem do ráje
Černá je symbol zimy
Soucitu neznaje
ničí mne divný císař
pohledem ledovým
Kouřící oknem mísa
Už se nic nedovím...

Sníh
z oblaků
krásně sní
Smích majáků
krást nesmí...